Miskolc je třetí největší město v Maďarsku. Kvůli pohnuté historii a ocelářskému a těžebnímu průmyslu vás na první pohled příliš nezaujme a návštěva jeho centra zanechá rozporuplný dojem. Avšak poloha pod Bukovými horami a blízkost jeskynních termálních lázní umožňuje i zde navštívit atraktivní a krásná místa. Jen musíte vědět, co hledat. A hlavně kde… O tom se dozvíte již v následujícím příspěvku.

Booking.com


V Miskolci vás na první pohled upoutají, spíše negativně, ohromná sídliště. Pozůstatek poslední doby, kdy se město stalo centrem průmyslu, kterého se všichni přívrženci historických památek obávají – ocelářskému a těžebnímu průmyslu. Po druhé světové válce nastal velký průmyslový rozvoj a několik menších městeček se propojilo do jednoho celku. Postavily se panelové domy a město se stalo moderním střediskem socialistické výstavby.

Historické předpoklady k tomu město mělo – epidemie cholery, povodně, požáry a hlavně bombardování za Druhé světové války vedly ke zničení řady historických budov a průmyslový růst si samozřejmě žádal novou výstavbu v socialistickém duchu. Nicméně i tak je ve městě řada historicky cenných budov. Díky rekonstrukcím centra města v posledních letech je střed Miskolce opět pěkný a společně s řadou obchodů a kaváren představuje pěkné živoucí město. Jako celek vás však bohužel rozhodně neohromí tak jako jiná historická města.

Krátká historie města

Pár slov o historii si město rozhodně zaslouží. Osídlení této oblasti začalo již v Paleolitu, první písemná zmínka pochází někdy z roku 1210. Nejstarší částí města je současná čtvrť Dyósgyör, kde vznikl gotický hrad a postupně se kolem něj rozšiřovalo město. Jeho růst však zastavili v roce 1544 Turci, kteří jej vypálili a město muselo platit vysoké daně až do roku 1687. V těchto letech se i zde, tak jako v Egeru, rozvinulo vinařství.

Po odchodů Turků se stalo centrem protirakouského odboje, po jehož poražení zachvátil Miskolc další požár. Následovala epidemie cholery. Teprve poté nastal další rozvoj města, které se stalo v roce 1724 hlavním městem místní oblasti. Nejvíce historických budov pochází proto z 18. a 19.století – synagoga, školy, kostely nebo třeba kamenné divadlo. Bohužel v 19. století došlo opět k epidemii cholery a veliké povodni, která opět zničila řadu budov a vyžádala si řadu obětí na životech.

Po ztrátě území kolem Košic po První světové válce, se Miskolc stal nejvýznamnějším městem na severovýchodě Maďarska a nastal překotný růst v 30.letech 20.století. Nakonec příprava na válku vedla ke vzniku těžkého průmyslu, který se pak po válce silně rozvíjel.

Co uvidíme v centru Miskolce

Než se dostaneme k turisticky nejzajímavějším částem města, podívejme se na chvilku do tepoucího centra města. My jsme zde strávili jedno dopoledne, což bohatě stačí. Vycházku jsme zahájili na vrcholku kopce Avas, vysokého 264 m nad mořem, tyčícího se asi 100 m nad městem. Na vrchu je televizní věž z roku 1963 vysoká 70 m, na kterou je možné vystoupat a z které uvidíte celé panorama Miskolce. Pod televizní věží jsme nechali auto a pokračovali parkem dolů do města.

Park je bohužel znečištěný spoustou odpadků a rozbitého skla, takže nás hodně zklamal. Přitom na úpatí kopce Avas stojí nádherný dřevěný protestantský kostel, nejstarší stavba v Miskolci. Byl postaven jako románská stavba, ale později byl přestavěn v gotickém stylu. Od roku 1941 hrají zdejší zvony každých 15 minut melodii Westminster Quarters, známou z Anglie. Kostel je obklopen hřbitovem, kde je řada známých osobností Maďarska. Poloha hrobů je označena v plánku u vchodu do hřbitova.

Pokud budeme pokračovat dál, přijdeme na hlavní Bulvár v Miskolci (Széchenyi István ut.). Je zde řada moderních budov, ale také spousta staveb z 19.století. Tato část města ukazuje právě styl města v 19.století a je největší živoucí tepnou města s ohromným množstvím obchodů a kaváren.

Nejzajímavější stavby v této části města jsou např. Řecký pravoslavný kostel, který obsahuje jeden z největších ikonostasů v Evropě. Nádherná dřevěná výzdoba pochází z období baroka a obsahuje 88 výjevů ze života Krista. Kostel se nachází na náměstí Deák Ferenc tér. Dále upozorňuji na Národní divadlo z 19.století nebo Muzeum Otto Hermana, největší muzeum v Miskolci.

Prohlídku centra města zakončíme u vyřezávaného dřevěného kostela. Původní stavba zde stála od roku 1724 do roku 1937, kdy se kostel stal obětí žháře a zhola shořel. Rychle došlo k návrhu nového kostela v transylvánském stylu – podle vzorků lidové architektury v Rumunsku. Ten byl již v roce 1938 postaven, ale opět došlo k útoku žháře, tentokrát v roce 1997.  Naštěstí došlo opět k obnově kostela, který byl v roce 1999 znovu postaven. Bohužel poloha kostela je již docela daleko od Bulváru, kostel je kousek od náměstí Petöfi Sándór tér a pokud půjdete z Avasu jako my, pak se již docela hodně projdete.

Booking.com

Z panelového sídliště na gotický hrad

Gotický hrad Diósgyör je rozhodně místo, které stojí za návštěvu. Budova byla postavena ve 13.století a sloužila jako klášter. Později byl pak klášter zrušen a budova byla rozbořena. Až v roce 1973 došlo k postupné obnově hradu, který byl nakonec znovu postaven. Tato rekonstrukce je jednou z nejcitlivějších, které jsem kdy viděl, včetně vybavení veškerých komnat na hradě. Je to jeden z hradů, které si i děti opravdu užijí.

Pokud chcete navštívit hrad, čeká vás trocha bloudění na sídlišti, které bohužel bylo také v této části Miskolce vybudováno. My jsme přijeli z Lillafüredu (tam se dostaneme v druhé části článku), krásného letoviska v Bukových horách a kousíček za městem. Z hlavní silnice Árpád ut. jsme sledovali značky s malou tabulkou Diósgyöri vár – po několika dalších odbočkách jsme se dostali na neplacené velké parkoviště, odkud to bylo již jen pár metrů k pokladně schované v menší budově před hradem.

Na hrad je trochu humorné vstupné. Standardní vstupné je 1500 HUF pro dospělého a 1200 HUF pro děti od 6 let. V této vstupence je zahrnuta služba průvodce. Nicméně pokud jej nevyžadujete (což mi s dětmi obvykle nevyžadujeme), můžete využít následující vstupenku – pokud 2 dospělí doprovází maximálně 2 děti, mají nárok na vstupenku za 750 HUF, ale bez nároku na průvodce. V tomto případě jsou děti do 6 let zdarma a děti 6-18 let platí 600 HUF. Ceny jsou stav v roce 2018.

Hrad nabízí spoustu zajímavých míst a exponátů – hradní kapli svaté Hedviky, největší rytířskou síň ve střední Evropě nebo třeba ložnici královen. Pro nás jako milovníky bylin byla nejzajímavější návštěva alchymistické laboratoře. Tam si to užili hlavně děti. Nechyběla ani černá kočka a další nutné propriety, které jsou v alchymii potřebné.

Součástí prohlídky je i řada interaktivních tabulí a her, které upoutají děti i dospělé včetně vizualizace podoby hradu během staletí a filmu, který ukázal celou historii hradu včetně jeho zboření a znovu postavení.

Návštěva hradu určitě stojí za to a pokud budete poblíž Miskolce, určitě ji nevynechejte. Je jen škoda, že daň doby umístila hrad do oblasti panelové výstavby. Výhled z hradu je tak opravdu kuriózní.

V příštím příspěvku se podíváme na nejkrásnější části v oblasti Miskolce – oblast kolem Lillafüred v Bukových horách a část Tapolca, kde se ukrývá slavná jeskyně s termálními lázněmi.

Booking.com

O letovisku Lillafüred se dočtete ve druhé části příspěvku o Miskolci:

Miskolc: Pár slov o třetím největším městě Maďarska – část druhá: letovisko Lillafüred v Bukových horách

O jeskynních lázních Tapolca se dočtete ve třetím díle seriálu o Miskolci

Miskolc: Pár slov o třetím největším městě Maďarska – část třetí: termální lázně v jeskyni Tapolca a ubytování v Miskolci