Město Oradea hned za hraničním přechodem má přes 220 tisíc obyvatel a vypadá opravdu monumentálně. Však je to také jedno z nejbohatších měst v Rumunsku. Neskutečný šrumec aut, obrovská betonová výstavba z doby Ceausesca, nesrovnatelná s našimi nebo maďarskými panelovými sídlišti a do toho samozřejmě řada kontrastů. Nádherně zrekonstruovaný secesní střed města, pěkný hotel a zajímavá folklorní akce – lákadla, která vedle betonových monster vypadají trochu úsměvně. Booking.com
Rozporuplný příjezd do Oradey
Po přejezdu hranice z Maďarskem a zakoupení silničního poplatku jsme postupně míjeli řadu průmyslových areálů místních i mezinárodních firem, až jsme přijeli k obrovskému cukrovaru na kraji Oradey. Zápach cukrovaru poznáme na sto honů. Manželka pochází z východočeského městečka, kde dlouhá léta právě cukrovar patřil k základním pilířům ekonomiky (než se přeměnil na závod pro výrobu pektinu) a zápach a špína u cukrovaru při řepné kampani patřila ke koloritům města.
Cukrovar u manželky vzbudil první vlnu nechuti k tomuto místu. Když jsme pak míjeli špinavá předměstí s betonovými monstry, kde bydlet musí být opravdové peklo a přijeli k hotelu, který vypadal jako továrna, byla její první myšlenka utéct zpátky do Maďarska. I na mě to tu působilo poměrně děsivě. Po pozitivním zážitku z Bosny, byla návštěva Rumunska zatím velkou noční můrou.
Navzdory našim pocitům jsem nás šel ubytovat. Hotel vypadá z venku hrozně, ale uvnitř si připadáte jako v bavlnce. Prostorné pokoje, příjemný bazén a vířivka se saunou v ceně, která byla více než příjemná. Nenechte se odradit, tento hotel je opravdu uvnitř pěkný a za rozumné peníze. Jmenuje se Hotel Nevis Wellness & SPA a je bohužel na takovém místě, že bez referencí byste si ho asi nevybrali. Ale stojí za to… Podívejte se na hotel na tomto odkazu, kde si jej lze i přímo rezervovat.
Pokoj v hotelu Nevis
Pokoj v hotelu Nevis
Hotelový bazén
Nakonec jsme se tedy ubytovali a trochu smířili s Rumunskem. Pohnutá minulost za diktatury si zanechala obrovskou daň a přestože je Rumunsko člen EU, je jeho návrat do Evropy dosti pomalý. Nechtěl bych vidět, jak by to tu vypadalo, kdyby v EU nebylo. Na druhou stranu jsme viděli opravdu ohromné investice a výstavbu, krásné nové domy a paláce vedle starých betonových monster, které nelze zrekonstruovat a je velice komplikované je i bourat. To je problém těchto zemí (třeba i Polska) – nová výstavba je nesrovnatelně levnější než rekonstrukce dlouhá léta zanedbávaných starých staveb. Nikdo vlastně neví co s nimi…
Betonové stavby v Rumunsku jsou smutným pozůstatkem diktatury
Zběhlé cestovatele po světě toto samozřejmě neodradí. V každé zemi se žije nějak a lidé, kteří jsou na svou zemi zvyklí, nemají s těmito stavbami problém. Když jsme byli v Šibeniku, úplně mě děsily panelové domy na předměstí, vysoké s rozpálenými okny. Lidé tam museli žít jako ve vězení. Tady je to podobné, betonová monstra skrývají neskutečné množství bytů a přitom zde najdete i novou výstavbu krásných rodinných domků nebo nových bytů. Obyvatelé se dělí na ty šťastné, kteří si mohou pěkné bydlení dovolit a tu většinu v těchto starých domech. Nám to naštěstí přijde mnohem, ale mnohem děsivější než jim.
Krásná historická pevnost s jarmarkem
Takže, jak vidíte, zatím nic moc. Naštěstí právě od tohoto momentu se náš z pocit z Rumunska začal zlepšovat. Vyrazili jsme k pevnosti Cetatea, která se nachází asi 2 km od centra. Měl se tu totiž tento víkend konat trh s místními výrobky a folklorním programem. Vyrazili jsme autem a docela lehko jsme našli i místo na parkování.
Problémem se ukázalo ale zaplacení parkovného. V Rumunsku platí měna Lei, její hodnota a i ceny jsou podobné cenám i kurzu v Polsku – tedy zhruba 6 Kč za 1 Lei. Jenže parkomat bral jen mince a v Rumunsku je i 1 Lei bankovka – tedy 6 Kč bankovky. Do parkovacího bankomatu musíte dát tedy mince, které skoro neseženete. Já neměl hlavně ani Lei. Nejprve vybrat z bankomatu, 2 byly mimo provoz, u třetího se mi to podařilo, ale kde rozměnit na mince. 100 Lei bankovku rozměnit na 0,50 Lei mince – to bylo zcela nemožné. Nakonec jsem vlezl do banky a místní úřednice mi zaplatila parkovné ze svého.
Pevnost na nás opravdu zapůsobila. Je to historická stavba ve tvaru pětiúhelníku, nádherně zrekonstruovaná. Postavená byla v letech 1114-1131, ale bohužel byla tak jako maďarský Eger zničena Tatary v roce 1241. Ve 14.století byla pevnost postavena znovu, právě již ve tvaru pětiúhelníku, následně byla přestavěna v italském stylu v letech 1570-1589 a pak ještě rozšířena v letech 1717-1780.
Pevnost ve městě Oradea má tvar pětiúhelníku
Právě zde na pevnosti v Oradee se od pátku do neděle poslední víkend v září sešli výrobci lokálních výrobků. K mání bylo nepřeberné množství různých zavařenin, nakládaných hub a zeleniny, sirupů nebo třeba houby a čerstvá zelenina. Atmosféra byla nepřekonatelná, doplněná programem místních folklorních souborů. Rumunský folklor patří k vrcholům evropské tradiční hudby – nádherné kroje vyšívané korálky, svižné tempo a fascinující zpěv – to vše přináší nezapomenutelný zážitek. Tento trh byl jeden z nejlepších, co jsme kdy na cestách Evropou viděli (teď myslím trh s programem, ne takové ty tržnice ve městech). Pro děti zde byla připravena spousta atrakcí v tradičním duchu – dřevěné starobylé hračky a hry. Naše děti byly v sedmém nebi. Nakonec jsme pro samou fascinaci trhem a programem nestihli ani prohlídku pevnosti.
Místní výrobky na trhu ve městě Oradea
Místní výrobky na trhu ve městě Oradea
Plody lesa na trhu ve městě Oradea
Tradiční kroje na trhu ve městě Oradea
Tradiční hudební nástroje na trhu ve městě Oradea
Tradiční hudební nástroje na trhu ve městě Oradea
Tradiční kroje v Rumunsku
Rumunský folklor patří k nejlepším v Evropě
Díky této akci na nás Rumunsko zapůsobilo nakonec pozitivním dojmem, což ještě podtrhl následující den – v historickém centru Oradey a v kopcích asi hodinku od města. Ale o tom až v příštím příspěvku. Večer na nás čekal zasloužený bazén v hotelu Nevis.
Pokračování našeho vyprávění o městě Oradea najdete tady:
Hezký článek,opravdu okraje Oradey vypadají dost děsivě, ale historická část je nádhera. (podobně je na tom hlavní město).Jak už vyjedete za Oradeu ,tak vás čeká nádherná příroda a pěkné cesty, dobře značené. Celé Rumunsko opravdu stojí za návštěvu včetně moře. Lidé mají předsudky z minulosti, ale opravdu Rumunsko se hodně posunulo.
Máte pravdu, bohužel tyto okrajové části si nesou tak silný cejch minulého režimu, že jejich rekonstrukce je asi téměř nerealizovatelná. Podobně jsou na tom někde i v Polsku. Centrum Oradey bylo nádherné a jarmark v rumunské vesnici, kam jsme zamířili další den také. Příroda je opravdu krásná, jediná nevýhoda jsou veliké vzdálenosti.