Při našem putování po Evropě se snažíme hledat místa s geniem loci (duchem místa) – různé kláštery, přírodní i kulturní památky, kostely, tajuplné hrady nebo třeba jen romantická zákoutí a zahrady. Nad městem Spoleto jsme takovéto místo nalezli v podobě posvátného lesa Bosco Sacro di Monteluco. Staleté stromy vypadající jako ďábelské stvůry nebo i mírumilovné lesní bytosti. Tajuplné jeskyně a starobylý klášter Svatého Františka. To vše najdete u vesničky Monteluco, kam dojedete po úzké silničce plné zatáček ze Spoleta.
Booking.com
Při cestách do zahraničí nezapomeňte na kvalitní cestovní pojištění. Já používám tento srovnávač, vřele doporučuji.
Les. Skupinka jehličnatých stromů, obvykle smrků nebo borovic, do toho sem tam buk, dub nebo jeřabina. Na zemi mech a kapradí, na podzim houby, v létě borůvky. V nížinách stromy naopak listnaté, listy šustící pod nohami, na podzim hrají stromy barvami, v zimě zase bukové lesy osvětlené nízkým sluncem. Tak vypadá les v Čechách a na Moravě, Polsku, na Slovensku nebo v Rakousku.
Některé lesy jsou ale jiné. Staleté stromy ohlodané zubem času, kmeny vytvarované do různých podob, v nichž naše oči podnícené vlastní fantazií a různými pověstmi a pohádkami spatřují nadpřirozené bytosti. Stromy, které jen a jen promluvit, sehnout se k zemi a obejmout návštěvníka svými větvemi. Kořeny vystupující na povrch země a vytvářející v mezerách úkryty a lesní příbytky. A do toho balvany ošlehané větrem a obroušené proudy vody. Slunce prosvítající mezi hustými větvemi. U země hustá vegetace, mechy a lišejníky a různé hnilobné houby dodávající nezaměnitelný pach linoucí se celým lesem.
Procházejíce tímto posvátným lesem, narazíme na starobylé jeskyně, sloužící již od pradávna františkánským mnichům jako příbytky a úkryty před lidmi, jako místa, kde se mohli nerušeně věnovat svým modlitbám. Nechejme se okouzlit pohledem do kraje z vyhlídek, do korun stromů nebo jen poseďme v tomto posvátném lese a nasávejme atmosféru kouzelného místa. Pak se vydejme do kláštera zasvěceného svatému Františkovi, který stojí na okraji lesa a patří mezi místa, z nichž přímo tryská historie.
Tolik pár slov o atmosféře tohoto lesa. Opravdu, nevěřil bych jak les může na člověka zapůsobit. A krom toho – starobylé stromy přímo vybízí k dětským hrátkám, stavbám domečků, hře na schovávanou… Nakonec je téměř nemožné z lesa odejít…
Přijeli jsme sem po návštěvě Spoleta trochu roztrpčeni pochodováním po nezajímavé části města (jak jsem psal v předchozím příspěvku, je důležité Spoleto dobře naplánovat, tato místa minout a soustředit se na to nejhezčí, co město nabízí) a hledali jsme trochu klidu a ticha na posezení v přírodě. Místo naše očekávání splnilo ve všech směrech. Auto zde necháte bez problémů na bezplatném parkovišti a v jeho dosahu ve stínu vzrostlých stromů posedíte a občerstvíte se. Pak se v klidu vydáte do kláštera a přilehlého posvátného lesa.
V roce 1218 navštívil toto místo František z Assisi, který dostal od benediktýnských mnichů malou kapli, která je tak nejstarší částí později vzniklého kláštera. Jeho návštěvu připomíná i nápis ve smyslu „Nikdy jsem neviděl nic tak krásného jako okolí Spoleta.“ Františkáni zde pak založili klášter a zakládali v posvátném lese četné poustevny. Les měl však posvátný charakter pro obyvatele širokého okolí již dávno předtím. Klášter byl postaven na místě malé poustevny ve 14.století a byl obýván františkánskými mnichy v čele s Angelem Clarenem, Bernardem ze Sieny či Leopoldem Gaichem. V klášteře se nachází celkem 7 malých cel sloužících jako obydlí františkánských mnichů, v nichž najdete strohé vybavení tohoto řádu, ale i cenné fresky.
Při procházce posvátným lesem si všimněte několika míst, která jsou všechna vyznačena v mapce. Nejprve je to Lex Spoletina – kopie starobylého kamene, původně pocházejícího z 3.století našeho letopočtu, dnes uchovaného v archeologickém muzeu ve Spoletu, v němž jsou vytesány zásady zacházení se zdejším posvátným lesem. Odsud se již vydejte třeba k jeskyni Svatého Antonína Paduánského nebo na vyhlídku Belvedér.
Podobný posvátný les najdete u městečka Bomarzo, v něm ale příliš klidu a pokoje nenajdete, neboť je plný starobylých soch monster a nestvůr. Bomarzo je ze Spoleta vzdálené zhruba hodinku cesty, leží již ale ve státě Lazio za hranicemi Umbrie. Oba lesy jsou tedy v podstatě svými protiklady…