V dnešním článku vás zavedu na dvě zajímavá místa, hodně se od sebe lišící, ale určitě stojící za návštěvu. Nejprve se vydáme do charismatického Orvieta,  postaveného na vysoké tufové skále s monumentální katedrálou tyčící se na samotném okraji skalního masivu a poté navštívíme malé opuštěné městečko nad jezerem Lago Corbara, kde lišky doslova dávají dobrou noc. Tato místa, tolik odlišná a přitom vzdálená sotva 10 km od sebe, jsou příkladem tak obvyklých italských kontrastů. 

Booking.com


Při cestách do zahraničí nezapomeňte na kvalitní cestovní pojištění. Já používám tento srovnávač, vřele doporučuji.

---

Na městečko Orvieto máme hromadu vzpomínek. Ne každá cesta je bezproblémová a každý, kdo cestuje by si to měl uvědomit. Někdy vás mohou přepadnout různé nemoci, zranění nebo krádež, někdy vás může potkat dopravní nehoda nebo „jen“ porucha na autě. Nás právě v Orvietu potkala drobná porucha na našem autě, která bohužel vyvolala požár elektroinstalace a my si užili italskou policii, hasiče, odtahovku, prostě vše, co k tomu patří.

S odstupem času na vše člověk vzpomíná trochu jinak, ale toho letního dne to byl tedy pocit dost na nic. Díky této události jsme si Orvieto a jeho okolí užili až přespříliš a přitom jsme z tohoto města nic moc neviděli. Navíc nám asistenční služba zajistila sice auto z půjčovny, ale nebylo již k tomu žádné pojištění a spoluúčast v případě nehody byla až hrozivá. Proto jsme se s půjčeným autem nevydávali příliš daleko od našeho bydlení, a tak jsme některá místa museli vynechat.

Přitom Orvieto za návštěvu rozhodně stojí

Tohle městečko vás totiž upoutá již na první pohled. Obrovská skála se strmými stěnami tyčící se nad úrodnou rovinou řeky Paglia, kolem které vedou všechny dopravní tepny spojující Florencii s Římem a na této skále celé město v čele s monumentální kamennou katedrálou stojící na samotném okraji příkrého svahu.  Tento pohled se vám zaryje nepochybně do hlavy a jen tak jej z ní nevymažete.

To, že město stojí na vysoké skále, v sobě spojuje jednu velkou výhodu a jednu nevýhodu. Při procházkách městem jste na hony vzdálení ruchu tranzitní dopravy, která se sem jen tak nedostane, procházíte řadou uliček, které jsou pouze pro pěší a naskýtá se vám okouzlující výhled na všechny světové strany. Bohužel poloha si bere svou daň v poměrně špatném přístupu – můžete samozřejmě vyjet na některé z parkovišť na vrcholu, ale míst je málo a všude zaplatíte poměrně vysokou cenu za parkování Turisté tak obvykle turisté zaparkují pod skálou u vlakového nádraží a využijí lanovku, která v pravidelných intervalech vozí turisty na vrchol.

My jsme díky našemu dobrodružství s autem, přijeli tentokrát do Orvieta vlakem a vyšplhali na tuto téměř nepřístupnou skálu pěšky. Strmá silnička, kde měly všechny stojící automobily špalky pod koly, aby neskončily dole pod kopcem, se postupně zužovala, až se proměnila v úzkou kozí stezku, dech se zkracoval, ale výhledy se stávaly magičtější a stále více ohromující. Výstup pěšky každému vřele doporučuji, města si najednou vážíte mnohem více.

Staré středověké město

Orvieto má jako téměř všechna města v okolí velmi starou a bohatou historii. Již staří Etruskové jej založili na této vysoké skále sopečného původu. Později jej dobyli nejprve Římané, poté Gótové a Langobardi, v 10.století se stalo samosprávným městem a začalo se rychle rozvíjet. Však již ve 13.století mělo Orvieto až 30 tisíc obyvatel. Jako bašta guelfů zde čas od času našli útočiště papežové a dokonce v roce 1236 zde zřídil papež Řehoř XI. univerzitu, v které později učil Tomáš Akvinský. Dnes má Orvieto zhruba o 10 tisíc obyvatel méně, ale díky své ideální poloze na dálnici a železnici je častým cílem turistů.

Ve městě upoutá pozornost hlavně jedna z nejkrásnějších staveb italské gotiky – Dóm Panny Marie. Jeho stavba trvala více než 50 let, začala roku 1290 a byla dokončena až v roce 1347. Tato katedrála postavená ze střídavých vrstev travertinu a basaltu působí opravdu monumentálním dojmem. Je viditelná z dálky, jak stojí na okraji skály jako němý strážce celého města. Když stojíte přímo u ní a díváte se nahoru, připadáte si malí a nicotní, obrovské silné zdi jakoby vás chtěly rozdrtit jako mohutné nohy obrovského netvora. Přitom na fasádě najdete nádhernou barevnou mozaiku propracovanou do nejmenšího detailu.

Jak musela tato stavba působit na obyčejného středověkého člověka, který obdělával své pole za městem? Každý pohled na město a v zorném poli se objevila bazilika Panny Marie. Jenom Bůh mohl něco tak obrovského postavit. Uvnitř nebylo možné ani dohlédnout na strop, jak vysoká tato stavba je. Výzdoba od předních italských malířů a sochařů – mimo jiné i Fra Angelico či Luco Signorelli – ještě dodávala na majestátnosti.

Pokud navštívíte Orvieto a jen se přiblížíte k této bazilice, všechna ostatní místa zastíní. Samozřejmě je zde bohaté staré město, řada kostelů a paláců, ale já si z Orvieta pamatuji jen tuto ohromnou katedrálu a prudký výstup od nádraží. Vše ostatní jakoby se mi vymazalo z hlavy. Pokud se ale budete pohybovat v okolí, nenechte si tuto stavbu ujít. A pokud vám to čas dovolí, nezapomeňte na etruské památky u severního okraje města.

Malé městečko nad jezerem Lago Corbara

Jezero Corbara je menší přehrada na řece Tibeře, která teče od městečka Terni a kousek pod přehradou se do ní vlévá naše známá řeka Paglia. Dálnice a železnice směrem k Římu je na své další cestě doprovázena Tiberou. Nad soutokem těchto dvou řek protéká Tibera přírodním parkem, který vytváří opuštěnou přírodní scenerii pokrytou hlavně listnatými lesy s prudkými svahy a minimem lidských sídel.

Jedním z mála městeček v této oblasti je městečko Civitella del Lago patřící pod správní sídlo Baschi. Civitella postavená na kopci nad přehradou Lago Corbara nabízí klidné procházky a nádherné výhledy na jezero. Najdete tu opět nefalšovaný klid a jen pár tradičních, turisty nepoznamenaných obchůdků či barů. Nic víc. Staré kamenné domy a úzké uličky, kde žijí hlavně staří, neboť mladá generace se přestěhovala do větších a méně odlehlých měst. Procházka okolo hradeb s výhledy na jezero. Civitella nabízí samozřejmě to, co řada jiných italských městeček, nicméně výhledy na Lago Corbara jsou něco, proč se vyplatí zavítat právě sem.

Po návštěvě městečka jsme se vydali k jezeru s očekáváním koupání, ale tak jako i jiná přehradní jezera, nebylo ani zde příliš míst, kde by se dalo do vody dostat, a tak jsme to nakonec vzdali a vydali se zpět do našeho ubytování.

Booking.com


Při cestách do zahraničí nezapomeňte na kvalitní cestovní pojištění. Já používám tento srovnávač, vřele doporučuji.

---