Čtvrtek 29.6.2017

Po snídani jsme vyrazili vstříc dalšímu dobrodružství. S dětmi jsme ještě nebyli u moře, proto měla být dnes na programu nějaká pěkná pláž a nocleh až u pobřeží Jaderského moře. Ale nepředbíhejme…

Vyrazili jsme z našeho útočiště v Topolšici zpět na dálnici a směřovali ve směru Ljubljana. Dálnice ve Slovinsku jsou pěkné, cesta dobře ubíhala. Dálniční známka není nejlevnější, ale v porovnání s mýtem v Chorvatsku je stále ještě cenově příznivá. (Pokud tedy nejedete jen z Rakouska na Záhřeb). Jedinou zvláštností jsou pravidelná zpomalení kvůli kontrole dálničních známek. Slovinsko je malá země, které přejedete od severu až k moři během pár hodin. My jsme tedy za chvíli byli na obchvatu hlavního města Ljubljana a směřovali dále na jih ve směru Terst. Postupně se měnila vegetace, přibývalo borovic a postupně i středomořské vegetace.

Booking.com


Naším prvním cílem byly jeskyně. Původně jsme chtěli navštívit Postojnou, ale nakonec jsme se rozhodli podle ohlasů na internetu navštívit Škocjanské jeskyně (www.park-skocjanske-jame.si). Slovinsko je země plná jeskyní, mezi nejznámější patří právě Postojná a Škocjanské jeskyně, nicméně je zde řada zajímavých méně známých míst, o kterých snad v budoucnu ještě napíši.

Cesta byla kromě posledních 5 km celou dobu po dálnici a z Topolšici jsme jeli zhruba hodinu a 45 minut. Provoz byl jen na obchvatu hlavního města, jinak celá cesta probíhala v klidu. U jeskyní je velké parkoviště zdarma. Vyplatí se koupit vstupenky jako první věc po příjezdu, může se stát, že budete na prohlídku muset čekat (hlavně v sezoně). Vstupenky nejsou levné, ale to platí o všech jeskyních v západním světě. Na druhou stranu prohlídka trvá 1,5 až 2 hodiny a vede krásným podzemním kaňonem, kde slyšíte podzemní řeku a stojí za to. Vstupenky jsou levnější v červnu, prázdninové měsíce jsou nejdražší – počítejte zhruba 18 – 20 EUR za dospělého a polovinu za dítě. Celkem jsou zde dva okruhy, my jsme absolvovali první z nich.

První okruh se jmenuje právě Přes podzemní kaňon a je trochu delší než okruh č.2. Nejprve jdete asi 500 m po cestě ke vchodu do jeskyně. Šli jsme v ohromné skupině turistů, vůbec jsme si nedokázali představit, jak to bude v jeskyni probíhat. Skupina šla dost rychle – tato část cesty je pro děti náročná a je škoda, že obzvláště rodiny s dětmi se sem nemohou dostavit svým tempem v předstihu. U vchodu do jeskyně se skupina rozdělí na podskupiny podle jazyka prohlídky – byla k dispozici angličtina, němčina, italština a slovinština. Celkem nás rozdělili na 5 skupin, jejichž velikost již byla zkousnutelná.

Nejprve jsme šli suchou částí jeskyně do podzemního kaňonu. Před námi se otevíraly nové a nové ohromné sály s nádhernou krápníkovou výzdobou. Stále jsme klesali dolů až jsme již slyšeli hluk podzemních vodopádů a hučící řeky. Zde byl nejpůsobivější pohled, most přes podzemní kaňon vypadal jako model a lidé na něm jako mravenci. Stejný pohled jako v Alpách, ale v podzemí. Díky tomuto pohledu vám jeskyně navždy zůstane v paměti.

Poté se šlo mokrou částí jeskyně kolem hučící řeky, až jsme se dostali na křižovatku s okruhem č.2, který vede dále kolem podzemní řeky. My jsme vystoupali nahoru a ohromným otvorem se dostali ven z jeskyně. V celé jeskyni se nesmí fotit, proto jsem nechal foťák v autě. Teď jsem litoval, cesta pokračuje kolem řeky ještě nadzemním kaňonem a fotky z této části by stáli za to. Nakonec jsme vyjeli lanovkou nahoru a dostali se k parkovišti.

Jeskyně byly opravdu nádherné a nezapomenutelné, vřele všem doporučuji. Bohužel v jeskyni se nesmí fotit, tak alespoň pár dostupných fotek z internetu, které zle beztrestně použít.

Booking.com