Szalajka patří k jednomu z nejhezčích údolí v maďarských Bukových horách. Najdete tu lesní železnici, oboru s daňky i pěknou expozici o místní přírodě. Právě jízda lesní železnicí na otevřeném vagónu je pro děti pěkným zážitkem. 

Booking.com


Samozřejmě nečekejte ohromující přírodu jako třeba v Alpách či na Balkáně. Jste přece v Maďarsku, kde nejvyšší vrchol dosahuje pouhých 1000 m a ještě k tomu jsou nejvyšší vrcholy soustředěny na malé části území. Bukové hory jsou ale příjemné místo s pěknými bukovými lesy a pěkným uklidňujícím prostředím. Mají určité kouzlo a jsou pěkným zpestřením návštěvy jinak nížinatého Maďarska.

Bukové hory, maďarsky Bükk (neplést s Bük, což jsou známé termály na západě Maďarska) je vápencové pohoří s četnými krasovými jevy. Nejvyšší vrchol Maďarska je v jiném pohoří (Mátra), ale průměrnou výškou jsou Bukové hory vyšší. V pohoří jsou četné cyklostezky, turistické trasy a hlavně velké množství jeskyní, z nichž jsou některé i přístupné.

Lesní železnice v údolí Szalajka

Naše putování po Bukových horách jsme začali právě v údolí Szalajka u města Szilvásvárad 30 km severně od Egeru. Dostanete se sem pohodlně autem nebo vlakem. Při cestě z Egeru vlakem vystupte na stanici Szalajkavölgy, odkud zhruba po 1 km dojdete na nádražíčko lesní železnice. Přímo zde leží také velké placené parkoviště.

Při návštěvě údolí Szalajka doporučuji jednu cestu jet vláčkem. Ten jezdí od dubna do října několikrát denně a stoupá údolím celkem 4 km. Jízda trvá sice jen 15 minut, ale posezení na otevřeném vagonku je hlavně pro děti zážitkem. Vítr vás div neodfoukne, vláček houká a jede vysoko nad okolní krajinou, sluníčko svítí přes bukový les.

Vláček jezdí v celou hodinu dopoledne a vždy v půl odpoledne – s různými omezeními pro různé měsíce, nejčastěji samozřejmě během července a srpna.

Jízdní řád najdete na této straně: https://www.kisvasut.hu/view_cikk.php?id=3376  

Maďarsky se řekne jízdní řád Menetrend a při jeho studiu si dejte pozor, že datum v maďarštině je naopak – rok, pak měsíc a nakonec den. V Maďarsku je totiž všechno naopak – příjmení jméno a tak. Jistota je ale jet nahoru vláčkem, nebudete se muset stresovat, abyste třeba odpoledne stihli vláček zpět. No a jdete z kopce 🙂

Na mapě vidíte, co všechno je zde k vidění. Postupně vám popíšu všechny zajímavosti v údolí.

Výstup k pravěké jeskyni

Po výstupu z vláčku půjdeme nejprve ještě kousek nahoru kolem jezírka Felsö-tö (to znamená Horní jezero) a pramenů potoka Szalajka a vyšplháme k jeskyni Istállós-köi-barlang. Tato jeskyně byla osídlena v daleké minulosti a sloužila jako obětní místo. Při výzkumu jeskyně se zde našla řada kostí i různých pravěkých nástrojů a dokonce předměty z drahokamů. Dokonce zde byla nalezena nejstarší flétna na světě.

K jeskyni vede docela strmá stezka a bohužel v loňském roce byla kvůli polomům vzniklým po vichřici nepřístupná. Nemohu tedy přidat naše osobní zkušenosti, čehož lituji. Na tuto jeskyni jsme se těšili.

Kouzlo Závojového vodopádu

Od jeskyně se vrátíme zpět po stejné cestě a pokračujeme podél potoka Szalajka k Závojovému vodopádu. Tento vodopád je označován jako pýcha údolí Szalajka. Je 17 metrů vysoký a pokud jste zvyklí na vodopády v Alpách nebo na Balkáně, pak vás velikostí neohromí. Má však trochu jinou krásu. Vznikl na vápencovém svahu a jeho jméno je podle krajkového závoje, který připomíná. Bohužel v suché části roku bývá někdy vyschlý. My jsme jej viděli na konci září a líbil se nám.

Cesta údolím je plná zajímavostí

Kousek pod vodopádem přijdeme k lesnímu muzeu ve volné přírodě. Je zde spousta panelů připomínajících výrobu dřevěného uhlí, železa, zpracování dřeva nebo výrobu šindele. Vše je doplněno pro děti atraktivními úkoly, kde si děti mohou řadu věcí vyzkoušet. Za nás velké plus.

Pokračujeme dále a u Nagy-tö (Velkého jezera) přijdeme k sádkám, kde můžeme pozorovat pstruhy. Kousek odsud je zastávka vláčku, u které najdeme hájenku upravenou jako lesnické muzeum. Uvnitř najdeme spoustu zajímavostí ze světa lesa a zde žijících zvířat.

Čeká nás poslední úsek údolí Szalajka, který si můžete zkrátit tím, že nastoupíte u lesnického muzea opět do vláčku, který vás doveze dolů. Než do něj ale nastoupíte, jděte se podívat s dětmi na ohradu s daňky a muflony.

Pokud půjdete pěšky, není to odsud k parkovišti zase až tak daleko. I naše Petruška to zvládla a nemuseli jsme ji ani moc přemlouvat.

U výchozí stanice vlaku je ještě možnost návštěvy lanového parku, kde je možnost vstupu dětí už od 3 let.

Než z údolí Szalajka odjedete, můžete autem vyjet k rozhledně Millenniumi Kilátó (Věž tisíciletí) postavené v roce 2000. Je otevřena po celý rok a vstupné je 500 HUF pro dospělého, 400 HUF pro dítě. Z rozhledny je nádherný výhled na Bukové hory. Samozřejmě na rozhlednu můžete i pěšky, ale s dětmi bude asi tento výlet poněkud zdlouhavý a nezáživný.

Samotný Szilvásvárad příliš zajímavý není, takže po návštěvě údolí Szalajka jsme se vrátili zpět do Egeru.


Booking.com