Na vědomost všem dvořanům se dává, že dvacátého třetího dne měsíce června Léta Páně 2018, Její Jasnost, hraběnka Matylda Toskánská setká se v našem městě se všemi dvořany známým, v našem městě narozeným, velectěným papežem, Jeho Eminencí Řehořem VII. Audience bude se konati třicet minut po hodině šesté večerní. Prosíme všechny dvořany o přinesení darů na uctění této výjimečné návštěvy. 

Booking.com


Při cestách do zahraničí nezapomeňte na kvalitní cestovní pojištění. Já používám tento srovnávač, vřele doporučuji.

---

Kompletní fotogalerii najdete zde.

Co má společného Sovana s papežem Řehořem a hraběnkou Matyldou

Ano, opravdu, papež Řehoř VII., vlastním jménem Hildebrand ze Soany, se mezi roky 1020 a 1025 v městečku Sovana skutečně narodil. Tento papež se zapsal do dějin kvůli svým sporům s císařem Jindřichem IV.

V roce 1074 totiž vydal dokument, který říkal, že papež je univerzálním biskupem a má právo rozhodovat ve všech věcech křesťanství. Smí soudit všechny, ale jeho nesmí soudit nikdo. Může dosazovat biskupy a sesazovat římského císaře. To se samozřejmě císaři nelíbilo. Spory s císařem Jindřichem IV. vyvrcholily uvalením klatby na císaře a zbavením jeho císařské hodnosti. To bylo v roce 1075. Německá šlechta Jindřicha dotlačila k pokání a pouti do Canossy, kde papež pobýval. V lednu 1077 udělil císaři rozhřešení a Jindřich se stal císařem oficiálně znovu.

Avšak příměří netrvalo dlouho. Již v roce 1080 zbavil Řehoř císaře hodnosti znovu. Ten svolal sněm do Brixenu a tam byl jmenován vzdoropapež Klement III. Společně v roce 1084 Klement s Jindřichem vstoupili do Říma a Jindřich byl korunován císařem, ale tentokrát od vzdoropapeže. Nastala opravdová válka mezi Řehořem a Jindřichem. Německé vojsko obléhalo Andělský hrad v Římě, kde se skrýval Řehoř a normanské jednotky (které podporovaly Řehoře) zatím dobyly Řím a donutily Jindřicha odtáhnout. Jenže Normané dobytím města neskončili a Řím vyplenili a zpustošili. Hněv lidu se obrátil i proti papeži, který musel s normanskými jednotkami uprchnout a usídlil se ve vyhnanství v Salernu, kde nakonec v roce 1085 zemřel.

Tolik pár slov o historických souvislostech. Je vidět, že lid v Římě byl spíše na straně papeže Řehoře než na straně Jindřicha. Však to byl také cizinec, „Němec“. Řehoř byl jmenován papežem na nátlak lidu přímo na pohřbu svého předchůdce. Byl to tedy člověk oblíbený, avšak bohužel se mu válka s císařem trochu vymkla z rukou, a tak skončil ve vyhnanství.

Matylda Toskánská byla papežovou velkou spojenkyní. Vlastnila hrad Canossa, kam se papež uchýlil. Nejprve se snažila zprostředkovat dohodu mezi císařem a papežem a Řehoře obměkčit, ale později již stála s celým důrazem při papeži. Matylda byla již ve své době imponující zjev, hned tehdy ji lid jmenoval „velkou hraběnkou“ a hlavně upoutala svým pevným přátelstvím s papežem Řehořem VII. Matylda spojovala hlubokou náboženskou pokoru s velmi živým zájmem o vědu, což bylo v její době neobvyklé.

Hrad Canossa hrál v zápasu mezi papežem a císařem velkou roli. Jindřich měl podniknout cestu za papežem právě na hrad Canossa k hraběnce Matyldě. Císař sem dorazil v lednu 1077 a musel čekat v rouše kajícníka, bosý, 3 dny ve sněhu, než jej papež přijal. Jindřich poté požádal papeže o odpuštění a omluvil se mu. Pojem cesta do Canossy se v současnosti přeneseně používá jako metafora pro poníženou žádost o milost.

Sovana Medievale je akce, která každý rok v červnu připomíná setkání papeže a Matyldy Toskánské. Sovana jako rodiště papeže Řehoře je ideálním místem pro lokalizaci tohoto inscenovaného setkání, ke kterému však došlo na hradě Canossa, který byl ve vlastnictví hraběnky.

Setkání hraběnky s papežem

Ponořme se nyní do událostí 11.století.

Starobylé náměstí v Sovaně (tedy nádvoří na hradě Canossa) praská ve švech.

Kdo by si nechal ujít tak významnou návštěvu. Nejlepší šaty, vzácné šperky, dvořané se chtějí ukázat. Chudí lidé vše sledují zpovzdálí, ale jsou zvědaví. Ještě nikdy neviděli hlavu církve. Vše naklizeno, museli tvrdě pracovat, aby si vymohli od svých pánů pár minut volna a mohli alespoň koutkem oka zahlédnout Jeho Eminenci.

Jeho Eminence. Skoro nikdo takovou návštěvu ještě neviděl. Bohaté dámy se svými manželi se předhánějí v bohatství svých šatů a okázalosti darů. Dvorní muzikanti hrají panstvu, potulní trubadúři zazpívají své písně později. To až skončí oficiální část a začne čas pro zábavu.  

Již se ozývají trubači, kteří ohlašují příjezd papeže.

Šum přihlížejícího davu je přehlušen oficiálním přivítáním papeže.

Konečně je tady.

Již usedá do slavnostně vyzdobeného křesla. Dvořané jsou netrpěliví, tolik si na svých darech dali záležet. Postupně jsou představeni významní obyvatelé města a přinášejí své dary.

Papež je spokojen. Dostalo se mu zde okázalého a srdečného přivítání. Zábava může začít.

S hraběnkou se domluví o dalším postupu vůči císaři později, v soukromí, při slavnostní tabuli. Ve svých dopisech mu přislíbila plnou podporu. Je to sice jen žena, ale má kupodivu velký vliv. Bude se muset toho „Němce“ Jindřicha nějak zbavit, než se Jindřich zbaví se svými vojsky jeho.

Muzikanti hrají, nastupují kejklíři pro potěchu oka i ducha. Je veselo a papež i hraběnka jsou v dobré náladě.

Setkání se vydařilo. Oba se již těší na slavnostní tabuli, kde se budou podávat vybrané lahůdky.

Sovana nabízí řadu románských památek

Tolik krátký historický exkurz. Sovana je samozřejmě jako místo setkání papeže a hraběnky ideální místo. Malé historické městečko dýchá historií, středověké domy dodávají setkání na autentičnosti. Málokteré městečko je tak dokonale zachovalé jako Sovana. Srdcem Sovany je náměstí Piazza del Pretorio, které tvoří jedinečnou ukázku modelu středověkého města. Na pravé straně náměstí najdeme Palazzo Pretorio, palác z 12.století, který byl sídlem Sienských komisařů. Najdete zde také pevnost Rocca Aldobrandesca, která pochází z 11.století, avšak byla v 16. století přestavěna. Nejvýznamnější jsou ale zdejší kostely postavené v románském slohu: kostel Santa Maria Maggiore z 12. století doplňuje katedrálu ze století jedenáctého a velmi starý kostel Sv. Maxmiliána, v kterém se našel poklad zlatých mincí z 5.století.

Městečko bylo během let značně vysídleno, v roce 1833 zde žilo dokonce je 64 obyvatel. I když je dnes počet obyvatel vyšší, stále se jedná se svými 150 obyvateli pouze o malou vesničku. Doslova se jedná o zapomenutý poklad historie. Nejezdí sem žádné davy turistů a nenajdete zde příliš mnoho obchůdků se suvenýry. Ty co zde jsou stejně jako tradiční restaurace, působí nefalšovaně a decentně a vůbec neruší středověkou atmosféru Sovany.

Kousek od Sovany doporučuji návštěvu archeoparku Etrusků. Najdete zde neskutečné množství etruských obydlí vytesaných ve skalách, úzké průchody a poznáte tak, jak taková etruská vesnice vypadala. My jsme na návštěvu tohoto místa neměli čas, čehož hodně lituji. Doufám, že se sem ještě někdy podíváme… (více informací zde: http://leviecave.it/).

Booking.com


Při cestách do zahraničí nezapomeňte na kvalitní cestovní pojištění. Já používám tento srovnávač, vřele doporučuji.

---