Řeka Neretva je od svého pramene až k Mostaru sevřena do hlubokých kaňonů a soutěsek. Teprve zde se krajina trochu otevírá, aby později dovedla Neretvu poklidně do Jaderského moře. Právě proto se na místě Mostaru již ve středověku toto území začalo osidlovat a vznikl zde most, díky němuž místo získalo na významu. Tento most byl později nahrazen větším, který Mostar proslavil po celém světě. Bohužel do historie mostu se zapsala válka. Ironií osudu přežil most balkánské války na počátku 20. století i podminování nacistickými jednotkami za 2.světové války, ale doplatil na ostřelování v roce 1993. 9.listopadu se zhroutil do řeky Neretvy.

Booking.com


Trvalo dalších 10 a půl roku, než se podařilo hlavně díky financím ze zahraničí symbol města znovu postavit. Mostar zničený občanskou válkou v 90.letech se dlouho vzpamatovával a až do dnešních dnů jsou pozůstatky na řadě míst více než patrné. Naštěstí historický střed města byl obnoven a zažívá své znovuzrození. O okrajových čtvrtích to však neplatí a jedním z koloritů města jsou právě díry v budovách pocházející ze za války všudypřítomné střelby.

Jak na nás zapůsobil Mostar?

Mostar není jen historické město spojující křesťanskou a osmanskou architekturu, plné mešit, kde slyšíte několikrát denně muezzina (pozn. muezzin je služebník mešity, který stojí na ochozu minaretu a svolává věřící k modlitbě – tolik wikipedia) současně se zvukem kostelních zvonů.

Mostar je také nekonečný orientální bazar, kde v uličkách z ochozených kočičích hlav (věřte, že pěkně kloužou) stojí jeden vedle druhého řada obchodníků z orientálními látkami, šperky, hrníčky a jinými veledůležitými proprietami. Smlouvání je na denním pořádku, neustále je všude šrumec lidí a gestikulace obchodníků vás nenechá na pokoji a vkrádá se vám do mysli nepřekonatelný pocit, že musíte určitě něco koupit.

Vedle obchodníků je v Mostaru řada kavárniček, barů, restaurací a cukráren. Jedna vedle druhé, obležené a nabízející všechno možné od specialit balkánské kuchyně, přes zmrzlinu či obyčejná bistra a pekárny, nabízející burek či balkánské speciality z mletého masa. Ano, Mostar je také město tisíce chutí.

Stari most je sice nový, ale patina původního mostu jakoby nezmizela. Sklon mostu je tak velký a kočičí hlavy natolik uklouzané, že dá opravdu velkou námahu vyškrabat se do středu mostu a slézt zase dolů na druhou stranu. Naše Petruška s tím měla opravdu co dělat (no po pravdě i já s nosítkem).

Na kamenném zábradlí mostu si nemůžete nevšimnout všudypřítomného mladíka chystajícího se skočit do řeky Neretvy. Skočí? Nebo ne? Záleží, kolik vybere peněz. Obvykle neskočí, ale třeba budete mít štěstí a uvidíte nečekané. Jisté je, že během roku se zde konají několikrát závody ve skocích z mostu. Hlavně to nezkoušejte, jen místní vědí, kam mohou skočit. Řeka je zrádná a míst, kde je dostatečná hloubka, je málo. V roce 2012 zaplatil životem i český mladík, který skočil dolů nepřipravený.

Procházka večerním Mostarem spojená s večeří v některé z restaurací a návštěvou orientálního bazaru a mešity vám zůstane v paměti ještě řadu měsíců nebo let.

Naše návštěva Mostaru – fakta

My jsme přijeli do Mostaru z městečka Počitelj, což je asi 30 minut. Cestou jsme se zastavili v pekárně u silnice a nakoupili jsme náš první burek (o burku ještě napíšu). Po příjezdu do Mostaru jsme se ubytovali v malém apartmánu v dosahu historického centra. Po vybalení věcí a krátkém odpočinku jsme chtěli vyrazit do města. Problém nastal, když jsme zjistili, že pan domácí nám nedal klíče od pokoje, takže jej nemůžeme zamknout. Snažili jsme se ho sehnat na telefonu, ale marně. Nakonec jsem všechny věci zamknul v koupelně a mohli jsme vyrazit.

Náš apartmán byl v ulici G. Vukovica, což je ideálně dostupné místo autem a měl parkování na dvoře. Při hledání ubytování v Mostaru se soustřeďte na polohu a možnost parkování – na ulici je to zde docela komplikované a ne všechny apartmány mají vlastní parkoviště. Řada turistů i v okolí našeho bydlení parkovala přímo na ulici. Silnice označená na mapě jako Bulevar je hlavní příjezdová silnice od jihu, silnice označená jako M17 je obchvat města ve směru Sarajevo.

Cesta do historického centra nezabere ani 10 minut. Při našem putování do centra jsme kousek od apartmánu potkali pekárnu otevřenou po pozdních nočních hodin, kde bylo možné dostat snad nonstop teplé pečivo, burek i jiné laskominy. Naše cesta pak vedla přes Stari most na druhou stranu řeky, která je právě tou hlavní osmanskou částí města. Zde přímo na most navazuje kujundžiluk – ulička, kde byl orientální bazar již od pradávna a kde kovotepci nabízeli své šperky. Dnes se bazar rozšířil do celého historického centra. Touto uličkou jsme došli k mešitě (Koski Mehmed-Pašova mešita) a protože byl již večer a byli jsme po celém dni unaveni (a celou cestu jsme se nemohli odtrhnout od bazaru), postupně jsme se poté vraceli zpět.

Z památek Mostaru jsme tedy zdaleka všechno neviděli a určitě se sem někdy ještě vrátíme. V staré části města jsou ještě např. turecké lázně, Mešita Cejvan Ćehaj a hlavně nejposvátnější mešita v Hercegovině Karađoz-begova mešita. Nevýhodou Mostaru je vnitrozemská poloha, která vede k vysokým teplotám během léta – nezřídka dosahuje přes 40°C. My jsme měli štěstí, protože jsme zde byli navečer a bylo pod mrakem.

Ubytování v Mostaru najdete lehko přes booking.com nebo Airbnb, jen si dejte opravdu pozor na parkování a polohu ubytování. Vybírat můžete z mnoha míst různých cenových kategorií, to je výhoda turisticky navštěvovaných míst.

Lokální turistické informace najdete na www.hercegovina.ba a www.turizam.mostar.ba.

Booking.com