Poslední neděli před Velikonocemi se říká Květná neděle. Připomíná slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma. Název je odvozen od květů, jimiž bývají vyzdobeny kostely a které mají připomínat palmové větvě, jimiž lid Ježíše vítal. Právě kvůli palmovým ratolestím se v sousedním Polsku nazývá tato neděle Palmová. Na Květnou neděli se drží v Polsku řada zvyků a velmi často se pořádají velikonoční jarmarky. Pokud chcete nasát velikonočního ducha a seznámit se s polskými tradicemi, vyberte si právě velikonoční jarmark. Nejlépe v nějakém malém městečku nedaleko od našich hranic.

Booking.com


My jsme se vydali na Květnou neděli do malého městečka Bardo, které je vzdálené zhruba 50 km od naší hranice. Dojedete sem zhruba za 45 minut z Náchoda přes Kłodzko a najdete tu i řadu přírodních krás. Místo je známé hlavně díky kaňonu, který zde tvoří řeka Nysa Kłodzka (Przełom Bardzki) a který se často sjíždí na raftech. Nad městem se nachází skalnatý kopec bohatý na církevní stavby – na vršku je kříž, lesní kaplička a ruiny středověkého hradu. Od řeky sem vede bohatá křížová cesta. Řada kapliček je i na druhé straně řeky, na protilehlém kopci.

Nejvýznamnější církevní stavbou je však bazilika s klášterem zasvěcená Panně Marii z konce 17.století. Právě díky této bazilice je Bardo místem, které navštěvují celoročně poutníci z širokého okolí. U hranic s Čechami najdeme ještě jiné důležité baziliky, které pro katolické Polsko představují významný poutní cíl – Krzeszów a Wambierzyce.

Každý rok na Květnou neděli se na nádvoří baziliky v Bardu (polsky správně v Bardzie) již 12 let koná velikonoční jarmark.

Ráno začala v bazilice slavnostní část velikonočním koncertem duchovní hudby. Po koncertě se všichni shromáždili na nádvoří, aby se připravili na slavnostní průvod znázorňující příjezd Ježíše do Jeruzaléma. Nechyběl oslík, na němž Ježíš do Jeruzaléma přijel nebo ženy oblečené do tehdejších plášťů s opravdovými palmovými větvemi. Místní obyvatelé měli trochu jiné „palmy“ – podle polské tradice se vždy před Velikonocemi dělají tzv. palmy z obilných klasů a sušených květin, které se potom světí na Květnou neděli v kostele. Tak jako u nás kočičky.

Slavnostní průvod prošel městem a v bazilice začala slavnostní mše.

Současně nádvoří baziliky rozkvetlo v barevné stánky nabízející velikonoční dekorace, kraslice nebo právě vyrobené „palmy“. Kromě dekorací zde však vyrostla také spousta stánků s domácími zákusky, uzeninou, sýry a dalšími lokálními laskominami. Najednou to na nádvoří začalo hučet jako ve včelím úle. Všichni ochutnávali, nakupovali a hlavně u toho živě gestikulovali – s prodejci, se sousedy, s tetičkou nebo jen s dalšími neznámými. Jako jedna velká rodina. Všichni si přáli k Velikonocům a právě nákupy na jarmarku se připravovali na přípravu tradičních velikonočních stolů.

V Polsku je totiž velkou zvyklostí velikonoční stůl – vyzdobený a obsahující všechny tradiční pokrmy beránkem počínaje a různými nádivkami, roládami či vaječnými pokrmy konče. Na stole nesmí chybět ani uzeniny. Končí totiž dlouhý půst, a tak musí být vše připraveno.

Právě tradici velikonočních stolů můžeme vidět v útrobách kláštera. Snad každá vesnice v okolí připravuje svůj tradiční stůl a při průchodu okolo jejich stolu dostanete ochutnávku domácích laskomin, o nichž se vám ani nesnilo. Samozřejmě kromě běžných návštěvníků chodí i porota, která hodnotí nejen chuť pokrmů, ale i vzhled a soulad s tradicí. Na závěr je nejlepší velikonoční stůl vyhodnocen a odměněn.

Jakmile skončila mše, nastalo slavnostní zahájení jarmarku. Po úvodním proslovu pana starosty a dalších důležitých hostů přikročil starosta k výdeji slavnostního žurku. Tato polévka se podává hlavně na Velikonoce a k její přípravě je potřeba zákvas z žitné mouky, zelenina, brambory, vejce uvařené na tvrdo a polská bílá klobása. Žurek doporučuji ochutnat vždy při návštěvě Polska, stejně jako i jiné místní speciality.

Součástí jarmarku byly i velikonoční dílny – malování dřevěných vajec, výroba velikonočního zajíčka z vařečky a výroba palmy ze sušeného obilí a sušených květů. Naše děti se samozřejmě u dílen vyřádily.

Po úvodním proslovu a degustaci žurku nastala pravá zábava. Vystoupilo několik místních folklorních skupin a na závěr tanečníci ze souboru písní a tanců Kalina z Wrocławi. Ti byli opravdu výborní a atmosféru pořádně rozproudili. Předvedli v různých krojích tance z řady míst Polska. Opravdu nevšední zážitek.

Na závěr došlo k vyhodnocení všech soutěží, které doprovázely jarmark – nejlepší stůl velikonoční byl jen jednou z nich. Soutěžilo se i v malování kraslic a výrobě velikonočních palem. Odborná porota se vyjadřovala nejen ke vzhledu, ale i k souladu s tradicí. Právě tradice se zde v Polsku zatím ještě dodržují a velikonoční jarmarky jsou toho důkazem.

Při cestování s dětmi je vítaným zpestřením návštěva místní tradiční akce. My takovéto příležitosti vyhledáváme na našich cestách pravidelně a právě tento jarmark v Polsku byl pro nás oživením šedi předjaří, kdy se ještě příroda neprobudila a zima je už současně na odchodu.

 

Booking.com