by ·1 komentář
Topolšica

Neděle 25.6.2017

Konečně jsme dorazili do našeho prvního cíle. Malá vesnička Topolšica kousek od města Velenje v sobě ukrývala hotel a aquapark s termální vodou. Jinak v obci opravdu nic není – je to ideální místo pro relax v horách s možnostmi navštívit pár horských chat či vrcholů.



Booking.com


Hotel Vesna byl postavený tak před 20 lety, ale je zrekonstruovaný a z venku nevypadá zas tak špatně. Je to typický hotel ve Slovinsku – vrchol hotelové výstavby byl již před 10-20 lety a na celkovou rekonstrukci jsou hotely ještě mladé. V tomto hotelu jsou pokoje zrekonstruované, ale řada je ještě se starým vybavením – při rezervaci je docela důležité si toto zjistit a dohlédnout na rezervaci správného pokoje. Z hotelu je vstup přímo do aquaparku, který mají hosté hotelu v ceně. Aquapark má vnitřní i venkovní část položenou v krásném údolí. Voda je opravdu horká, což v alpském prostředí přijde k duhu.

Na naší dovolené byla návštěva tohoto hotelu výjimka, obvykle trávíme dovolenou v menších apartmánech a v soukromí – hotely neumožňují styk s místními a nasátí nefalšované atmosféry toho konkrétního místa. Těchto pár dnů byla výjimka, kterou jsme zvolili jen díky koupání.

Stravování v hotelu je jednoduché, ale kvalita i kvantita byla v pořádku. Pokud někdo čeká gurmánský zážitek, tak se ho zde nedočká, ale pokud nejste nároční a záleží vám na tom, aby vaše rodina neměla hlad, pak budete spokojeni. Nicméně za to koupání to zde stojí.

by ·1 komentář
Velika Planina Slovinsko

Neděle 25.6.2017

V neděli 25.6.2017 jsme konečně vyrazili na cestu. Obvykle jedeme mezi čtvrtou a pátou ráno – řidič je relativně dost vyspalý, děti oblečeme a přeneseme do auta a ještě 2-3 hodiny spí. Přemýšleli jsme o cestě přes noc a vždy jsme si to nakonec rozmysleli. Ušetřili bychom zdánlivě čas, ale druhý den bychom byli nepoužitelní – přece jen naše dovolená není o ležení na pláži.



Booking.com


Cesta z Čech a zpět do Čech je vždy nejhorší část celé dovolené. Snažím se vždy nalézt něco zajímavého přibližně v polovině trasy a cestu rozdělit. Měl jsem několik tipů na zastávku v Alpách, ale vzhledem k počasí to dopadlo jinak.

Naše trasa byla tedy následující: Červený Kostelec – Brno – Mikulov – Wien – Graz – Maribor – Velenje – Topolšica. Celkem zhruba 8 hodin, 645 km. Je to profláknutá trasa pro všechny dovolenkáře v Chorvatsku, většina Čechů ji zná jako své boty. Asi není třeba se o ní rozepisovat – není vhodná pro sobotní přesun během sezóny, často jsou zde zácpy. My se snažíme volit buď neděli nebo alespoň cestu mimo sezónu. V tomto roce již bylo otevřeno dalších pár kilometrů dálnice před Vídní, ale cesta od hranice na dálnici se zdá být nekonečná.

K této cestě jedna rada: zastavte na poslední benzínce v Mikulově ještě v Čechách. Mohlo by se zdát, že úroveň toalet v Čechách a v Rakousku je rozdílná ku prospěchu Rakouska, ale určitě to neplatí o úseku Mikulov – Vídeň.

Počasí bylo pěkné, bylo teplo a slunce, ale předpověď říkala prudké srážky v Alpách a ve Slovinsku. Proto jsme se rozhodli, že si uděláme zastávku trochu dříve – kousek za Vídní v parku u zámku Laxenburg. Je to příhodné místo, protože je to pár minut za sjezdem z dálnice, takže zcela minimální zajížďka. O tomto místě již v dalším příspěvku.

Pro cestu do Grazu se poté nabízí cesta po rychlostní silnici S6 přes Semmering. Tato silnice je malebnější a je zde mnohem menší provoz než na dálnici A2. Jedná se o rozdíl 10 km a asi 5 minut. Z rychlostní silnice S6 se u města Bruck an der Mur odbočí na S35 a v Grazu je již průběh silnice stejný jako po dálnici A2.

Za Mariborem se pokračuje dále směrem na Ljublaň. Poslední úsek po silnici 4 vede přes město Velenje – sídlo elektrárny a závodu Gorenje. Sice upravené, ale moderní město bez historické zástavby. Je až s podivem, že po pár kilometrech se objeví hory a malebné vesničky. Naše cesta končila v obci Topolšica, kam jsme přijeli zhruba kolem 15. hodiny již po dešti.